Vakcinace králíků

Nejen psy a kočky lze chránit vakcinací, proto bych Vás ráda seznámila s chorobami, před kterými lze ochránit malé ušáky. Nejčastěji se králíci očkují proti moru a myxomatóze.

Mor králíků

Původcem onemocnění je virus z čelediCaliciviridae. K přenosu dochází kontaktem, bodavým hmyzem,chovatelskými pomůckami, krmivem.

Nejčastěji onemocní králíci starší 6-8 týdnů, kdy klesá hladina protilátek získaných od matky. Onemocnění probíhá perakutně nebo akutně, výjimečně chronicky nebo subklinicky. U perakutní formy hyne králík do několika hodin bez příznaků. U akutní formy se vyskytují neurologické příznaky (nekoordinovaný pohyb, křeče, opistotonus), dýchací potíže, zvýšená teplota, apatie, neochota k pohybu, modrofialové zbarvení sliznic, krvácení z nosu.

Terapie moru neexistuje, bránit se lze pouze očkováním. V případě špatné nákazové situace lze očkovat jedince od 6. týdne věku s revakcinací za 4 týdny. V případě dobré nákazové situace se králíci očkují v 10. týdnu věku s každoroční revakcinací u monovalentních vakcín. U kombinovaných vakcín je revakcinace každých 6 měsíců.

Myxomatóza

Původcem onemocnění je Leporipoxvirus z čeledi Poxviridae.Přenos probíhá hlavně bodavým hmyzem, dále kontaktem, prachem a chovatelskými pomůckami.

Onemocnění se začíná projevovat výtokem z očí, otokem víček. Později se kolem očí, na hlavě, uších, kolem genitálií, konečníku tvoří uzlovité změny - myxomy. Králíci jsou apatičtí, nepřijímají krmivo a trpí horečkou.

Vyskytuje se i forma bez myxomatózních změn, kdy virus způsobuje postižení plic.

Specifická terapie neexistuje.

Účinnou ochranou je vakcinace, při nepříznivé nákazové situaci se králíci vakcinují v 4. týdnu stáří, v 10. týdnu revakcinace a dále každého půl roku revakcinace. Při příznivé nákazové situaci se králíci vakcinují v 10. týdnu věku a pak každého půl roku revakcinují.

Vakcíny proti moru a myxomatóze jsou nejčastěji využívané jak v hospodářských chovech tak i u chovu pet králíčka. Existují vakcíny proti dalším onemocněním, které jsou spíše využívané v hospodářských chovech. Samozřejmě s těmito chorobami se může setkat i pet králíček, který pochází z chovu s nedostatečnými zoohygienickými podmínkami.

Trichofytóza

Původcem je Trichophytonmentagrophytes, výjimečně Microsporumcanis. K přenosu dochází kontaktem, vzduchem a chovatelskými pomůckami. Při onemocnění Microsporumcanis může dojít k přenosu z nakažené kočky.

Mezi klinické příznaky patří přítomnost lupů, později cirkulární bezsrsté léze nejčastěji na hlavě a končetinách. Léze mohou být suché, zarudlé a svědivé.

Terapie spočívá v lokálním ošetřením antimykotiky nebo aplikací vakcíny. Vakcína se aplikuje jedincům v 6. týdnu věku.

Trichofytóza je zoonóza (přenosná na člověka)!

Pasteurelóza

Původce Pasteurellamultocida vyvolává zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Infekce se šíří kontaktem, aerosolem. Mezi klinické příznaky patří výtok z nosu, frkání, dušnost. Při postižení středního a vnitřního ucha pozorujeme poruchy koordinace pohybu a polohy těla, stočení hlavy na stranu. Pasteurella často způsobuje i záněty dělohy a varlat. Léčit pasteurelózu lze antibiotiky. Prevence spočívá ve vakcinaci. Vakcinují se jedinci od 4 týdnů věku, revakcinují se v 7 a 10 týdnech a následně každých 6 měsíců.